25. ANLÝZA PODNIKATELSKÉHO RIZIKA

(definice podnikatelského rizika finančního rizika, rizika podnikatelských projektů krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého časového horizontu, činnosti rizikového managementu:určení faktorů rizika, kvantifikace rizika, opatření k minimalizaci rizika, metody vyjádření rizika v podnikatelských projektech:stanovení diskontní sazby s použitím rizikové přirážky, analýza citlivosti, analýza bodu zvratu, simulace)

Význam rizika

Posouzení rizik je složitý problém v teorii i praxi. Riziko může být při výběru projektů jak negativním tak i pozitivním faktorem (dosažení vyšších výnosů je možné pouze při přijímání vyšší míry rizika. Má-li firma dlouhodob. prosperovat musí hledat a nalézat nové oblasti působení, nové produkty a trhy, které mají potenciál zvyšovat hodnotu firmy.

Metody vyjádřená rizika v podnikatelských projektech

- diskontní sazba

- analýza citlivosti

- analýza bodu zvratu

- simulace

Diskontní sazba

Je používaná jako:

- minimální požadovaná, s níž porovnáváme dosaženou hodnotu VVP

- stanovená, kterou pak používáme při výpočtech CSH

Existují tři způsoby stanovení požadované diskontní sazby s různým požitím:

- průměrné náklady kapitálu (ve firmě), které poskytují jednotnou požadovanou celofiremní sazbu a jsou vhodné zejména u většiny obnovovacích projektů nebo tehdy jestliže riziko projektu je homogenní s ostatními firemními projekty, nevybočuje z odvyklé míry rizika

- dílčí náklady kapitálu stanovené např. podle odvětví činnosti podniku podle rizikových tříd.

- specifická diskontní sazba projektu je založena na riziku, které se váže ke konkrétnímu projektu

Analýza bodu zvratu

Představuje další analýzu dopadů změn určitého ovlivňujícího faktoru a poskytuje informaci o tom, do jaké míry se může zvolená proměnná (tržby, prodejní ceny) měnit, než je dosaženo nulové hodnoty stanoveného kritéria (zisku, cash flow, čisté současné hodnoty). Tento bod se označuje jako bod zvratu.

Existuje několik způsobů využití bodu zvratu pro různé účely:

- účetní bod zvratu je bod, kdy tržby se rovnají nákladům, tj. bod ve kterém je dosaženo nulového zisku

- hotovostní bod zvratu je bod, kdy hotovostní příjmy se rovnají výdajům, tj. kdy cash flow je nulový

- finanční bod zvratu je bod, kdy současná hodnota příjmů se rovná současné hodnotě výdajů, tj. kdy se čistá současná hodnota rovná nule. Toto pojetí bodu zvratu se aplikuje v investičních podnikatelských projektech

Analýza citlivosti

Analýza citlivosti podnikatelských projektů je metoda, která určuje citlivost požadovaného výstupu (nejčastěji CSH – čistá současná hodnota nebo VVP- vnitřní výnosové procento) na změny v některé z ovlivňujících (výstupních) proměnných.

Nevýhodou této metody je to, že posuzuje změny jednotlivých faktorů izolovaně, zatímco tyto faktory v reálném světě působí komplexně. Jestliže jsou výpočty založeny na zkušenosti manažera, který dokáže dobře odhadnout hlavní rizikové faktory a rozsah jejich možných změn, poskytuje poměrně dobrý obraz rizikovosti projektu.

Simulace

Je-li podnikatelský projekt ovlivňován větším počtem významných faktorů rizika a jestliže tyto faktory mohou nabývat více hodnot nebo mají dokonce povahu spojitých veličin pak je vhodnou metodou promítnutí rizika do projektu simulace. Jednou s nejčastěji používaných metod simulace je tzv. metoda Monte Carlo.

Než se rozhodneme pro použití metody simulace je nutné uvážit že:

- tato metoda je časově i finančně náročnější než jiné metody

- určování vzájemných závislostí mezi faktory rizika a určování rozdělení pravděpodobnosti rizikových faktorů není jednoduché

- interpretace dosažených výsledků je složitější

- je-li jako rozhodovací kritérium použita čistá současná hodnota, měla by být použita bezriziková diskontní sazba, neboť riziko je zahrnuto již do rozdělení pravděpodobnosti

Analýza rizika v podnikatelských projektech

se obvykle rozumí určitý systematický postup promítání rizika do projektu a jeho vyhodnocení.

Zpravidla zahrnuje tyto tři fáze:

1. určení kritických faktorů rizika a stanovení jejich významnosti
2. stanovení a kvantifikace rizika projektu jako celku
3. příprava a realizace způsobů snížení rizika a plány korekčních opatření

Možnosti snižování rizika při realizaci podnikatelských projektů:

- diverzifikace rizika, např. rozšiřování struktury výrobního programu, geografická diverzifikace, diverzifikace sítě dodavatelů a odběratelů

- prosté omezování rizika, kdy si podnik stanoví určité rizikové meze, kam je ochoten jít, což může vést v krajním případě až k vyhýbání se riziku a eliminaci určité činnosti. Extrémní vyhýbání se riziku však může způsobit nevyužívání podnikatelských příležitostí

- etapová příprava projektu, kdy způsob provedení další etapy závisí na výsledcích etapy předchozí

- tvorba rezerv v podnicích (jak materiálních –zásob, tak finančních – rezervních fondů)

- pojištění podnikatelských rizik, což je přenos rizik na pojišťovnu za úplatu. Vztahuje se obvykle na měřitelná rizika objektivního charakteru.

Systematické řízení rizik ve firmě se označuje jako rizikový management, který bývá součástí úspěchu renomovaných firem.