makroekonomické souvislosti poskytování oficiální podpory vývozu, význam pro vývozce, systémové předpoklady fungování podpory exportu, úkol exportních pojišťoven, instituce financující exportní úvěry, příjemci zvýhodněných exportních úvěrů, získávání zdrojů podpory
Ve dvacátých letech začaly v Evropě vznikat první oficiální systémy podpory exportních aktivit soukromého sektoru a byly zakládány příslušné instituce.
Hlavním motivem angažovanosti státu a užití prostředků státního rozpočtu pro různé formy pomoci vývozcům byla snaha vlád o oživení domácí ekonomické aktivity, zvýšení zaměstnanosti, a tím i tvorby hrubého domácího produktu země prostřednictvím vývozu zboží a služeb.
Po 2. světové válce byla mezinárodní ekonomická situace velmi chaotická. Bylo nutné v celosvětovém měřítku usilovat o liberalizace mezinárodního obchodu, která by přinesla výhody všem stranám v podobě nižších cen výrobků.Výsledkem úsilí bylo podepsání Všeobecné dohody a clech a obchodu (GATT), k němuž došlo dne 30.10.1947. Tuto dohodu podepsalo 23 států ( odehrávalo se mezi nimi více než 80 % světového obchodu). V platnost tato dohoda vstoupila dne 1.1.1948.
Makroekonomické souvislosti
Důležitá je míra angažovanosti státu v ekonomice a dopad poskytované podpory exportu na státní rozpočet – chudší země
Aktivní podpora exportu => pozitivní dopad na HDP země a platební bilance státu
Náklady pro národní hospodářství
Konkrétní podoba systému na podporu exportu závistí na politické stabilitě, ekonomické síle (rozsah prostředků, které může ze svého rozpočtu uvolnit), na stupni rozvoje a zkušenostech komerčního bankovního sektoru (finanční infrastruktura)
Význam pro vývozce
Vývozce
Ø snadnější uplatnění zboží na zahraničních trzích
Ø vývozní úvěr – promptní proplacení dodávek
Ø exportní pojištění – snižuje riziko, že nedostane za své zboží zaplaceno
Ø exportní záruka – zvyšuje (podmiňuje) šance vývozce na získání zakázky
Kupující
Ø možnost získat zboží na úvěr za výhodných podmínek (délka splatnosti a úroková sazba)
Systémové předpoklady fungování podpory exportu
Ø státem podporovaná instituce pro pojišťování exportních úvěrů (exportní pojišťovna), především pro pojišťování středně- a dlouhodobých politických a komerčních rizik
Ø státem podporovaná instituce pro poskytování středně- a dlouhodobých exportních úvěrů (financující exportní úvěrová instituce)
Ø centrální úřad zodpovědný za fungování systému včetně možnosti poskytování refinančních úvěrů (centrální banka, ministerstvo financí)
Ø komerční banky (soukromé i státní) financující vývozní operace
Před přijetím rozhodnutí o konkrétní podobě systému podpory exportu je nezbytné:
Ø analyzovat potřeby země, jejích vývozců a bank
Ø seznámit se s různými již existujícími způsoby řešení exportu a s činností institucí, které ji provozují
Ø s využitím zahraničních zkušeností a příkladů navrhnout a vytvořit vlastní systém, který nejlépe vyhovuje podmínkám a možnostem dané země
Exportní pojišťovny
Jejich úkolem je krýt úvěrová rizika vývozců, a to zejména rizika teritoriální a dlouhodobá komerční rizika.
Teritoriální rizika
Rizika vyplývající z nestabilní politické a makroekonomické situace v zemi zahraničního kupující.
Projevy – zastavení transferu plateb – válka, občanské nepokoje, všeobecné stávky, devizová omezení, odebrání dovozních nebo výrobních licencí.
Dalším teritoriálním rizikem jsou přírodní katastrofy.
Mohou nastat jak u krátkodobých vývozních úvěrů (do jednoho roku), tak především u dlouhodobých vývozních úvěrů (splatnost delší než 1 rok).
Komerční rizika
Vyplívají z ekonomické situace zahraničního kupujícího, zejména z jeho možné platební neschopnosti v důsledku bankrotu či vyrovnání, anebo z platební nevůle.
Pojištění rizik
Státem podporované úvěrové pojišťovny – zajišťovány státem, zpravidla formou přebírání státních záruk za činnost takových pojišťoven, anebo mechanismem, kdy tyto společnosti přímo disponují částí státního rozpočtu, resp. Dávají doporučení ministerstvům financí k přebírání přímých rozpočtových záruk vůči vývozcům.
Současně s provozováním transakcí na účet státu je zpravidla podstatnou složkou činnosti úvěrových pojišťoven běžná komerční činnost, která prostřednictvím krytá krátkodobých komerčních rizik povzbuzuje a podporuje vývoz na krátkodobé exportní úvěry.
Důsledky pro vývozce
Ø důvěra ve vývozní transakce
Ø ochrana proti riziku
Ø zlepšení postavení vůči konkurenci
Ø přístup k bankovním úvěrům
Instituce financující exportní úvěry
Financující exportní úvěrové agentury jsou instituce zřízené a podporované státem , které doplňují trh úvěrů právě v oblasti střednědobých a dlouhodobých úvěrů a často pracují ruku v ruce s exportními pojišťovnami.
Pokud se vláda rozhodne podpořit export prostřednictvím poskytování zvýhodněných úvěrů, nejúčinnějším prostředkem je založení specializované financující exportní úvěrové agentury.
Příjemci zvýhodněných exportních úvěrů
Vývozci
Vybrané druhy zboží, pokud podpora zjevně a výrazně přispěje k udržení, případně zvětšení segmentu této komodity na zahraničním trhu.
Dovozci
Pro potřeby úhrady dovozu důležitých a potřebných materiálů a zdrojů, z nichž se následně vyrábí zboží na vývoz.
Získávání zdrojů podpory
Ø vlastní kapitál
Ø výpůjčky na domácích i mezinárodních finančních a kapitálových trzích
Ø emise obligací
Ø čistá inkasa z dříve realizovaných úvěrů
Ø diskontovaný prodej směnek
kromě toho se Banka může
Ø účastnit rozličných schémat spolufinancování s dalšími domácími i zahraničními finančními institucemi a regionálními rozvojovými bankami
Ø získávat refinanční úvěry od zahraničních finančních institucí
Zdroji půjčování jsou domácí a zahraniční finanční trhy. Pro své operace využívá více zahraniční měnu než domácí, zejména poskytuje-li střednědobé úvěry, nebo když domácí úrokové míry jsou vyšší než mezinárodní
Žádné komentáře:
Okomentovat