Rozlišení platu a mzdy není věcné, ale spočívá v rozdílnosti subjektů, které je poskytují. Mzda je odměna za práci ze závislé činnosti v obecné rovině. V užším slova smyslu také slouží k označení odměny za práci konané v pracovním poměru u zaměstnavatele, který je zpravidla podnikatelským subjektem. Plat se kromě označení odměny za práci konanou v pracovním nebo služebním poměru u zaměstnavatele, který je organizační složkou státu nebo příspěvkovou organizací, používá při odměňování práce konané na základě služebních vztahů, právních vztahů soudců, představitelů státní moci, duchovních a ústavních činitelů. Mzda je v našem pojetí odměna za vykonanou práci.
Právní úprava je obsažena v zákoně o platu č. 143/1992 Sb. a v zákoně o mzdě č. 1/1992 Sb. K zákoníku práce se jedná o právní normy speciální a v podnikatelské sféře k ostatním před-pisům jako norma rámcová.
Mzda má funkce alimentační, regulační, kompenzační a motivační (stimulační).
Rozeznáváme několik mzdových forem. Jedná se o mzdy časové (kriterium je čas, rozlišuje se měsíční nebo hodinová), úkolové (mzda je přímo úměrná počtu realizovaných výrobků nebo výkonů), provizní či podílové (používá se v obchodě a službách, mzda je vyjádřena podílem na tržbách za zboží nebo poskytované služby) a smíšené (kombinace uvedených mzdových forem). Za mzdu se nepovažuje náhrada mzdy, odstupné, cestovní náhrady, odměna za pracovní pohotovost, výnosy z kapitálových podílů. Mezi složky platu patří platový tarif jed-né ze 16 platových tříd, osobní příplatek, odměny, příplatky (za vedení, za zastupování, za noční práci, za práci o víkendu, hodnostní, za práci přesčas, za dělenou směnu, za práci ve svátek).
Žádné komentáře:
Okomentovat