III. přístrojové metody
Psychometrika
Psychometrika je měření psychických vlastností osobnosti. Někteří psychologové připouštějí, že neexistují neměřitelné psychologické
Obecně platí, že mnohé psychické vlastnosti jsou “měřitelné” za pomoci různých škál. Prostředkem měření v psychologii je tedy škálování: “Škála je souborem symbolů nebo čísel, a to tak konstruovaných, že lze symboly nebo čísla přiřadit podle pravidla jedincům (nebo aktům chování), na které se škála aplikuje, přičemž je toto přiřazení naznačeno tím, co je dotyčnému jedinci vlastní z toho, co má škála podle předpokladu měřit”. Pro měření postojů sesbírá badatel nejprve větší množství výroků k danému tématu a předloží je k většímu množství subjektů, kteří u každého výroku uvedou, zda s ním souhlasí, či nikoliv, a v jaké míře. pro každý výrok se pak vypočítává korelace mezi skóre daného výroku a celkovým skóre všech výroků. V konečné stupnici se pak respondentům předkládají výroky, které mají největší korelace. Běžně se používají tři-,pěti- a sedmi stupňové škály, které mají nulovou hodnotu buď na začátku, nebo uprostřed škály. Příklad škálování:
- Nulové hledisko uprostřed škály:
1. velmi příjemné
2. příjemné
3. neutrální ( ani …, ne…,)
4. nepříjemné
5. velmi příjemné
-Nulové hledisko je na začátku škály:
1. necitlivé
2. velmi slabě citlivé
3. dosti citlivé
4. silně citlivé
5. velmi silně citlivé
Škálování se uplatňuje zejména v měření postojů pomocí dotazníků. Výhodou je, že dosažené výsledky jsou statisticky zpracovatelné, nevýhodou je, že zachycují škálovaný psychický fenomén jen hrubě a nepostihují různé nuance, přičemž formulace rozdílů bývá někdy problematická.
Žádné komentáře:
Okomentovat