Afázie

Afázie

porucha, ztráta již vyvinuté řeči při orgánovém poškození mozku (úrazech hlavy, poranění mozku, mozkových příhodách, krvácení).
Základní rozdělení afázie je na:
* senzorickou (sluchová, zraková) - postižený slyší, vidí, ale nerozumí nám
* motorickou rozumí obsahu sdělení, ale neví, jak odpovědět
I u dětí se setkáváme s afázií - dětská vývojová afázie. Jedná se o postižení eči ještě nehotové, vývoj řeči nebyl ukončen. Záleží na tom, kdy byl mozek postižen, v které vývojové fázi řeči, a také na celkové rozumové vyspělosti dítěte.
Těmto dětem je nutné poskytnout spec. péči, většinou ve spec. školách pro děti nemluvící, příp. s vadami řeči.

Kultura řečového projevu
Kultura řečového projevu se odráží v různých jazycích světa a způsobu života v tom kterém kulturním prostředí: tak např. Eskymáci mají asi 40 termínů pro různé druhy sněhu, Arabové přes 800 termínů pro velbloudy, celé barevné spektrum je vyjádřeno v jazyce Bassa vyjadřováno jen dvěmi slovy atd. říká se, “reálný svět” je tvořen “jazykovými návyky”, a proto svět kultur s různými jazykových znaků jsou různými světy, propůjčujícími myšlení svých příslušníků různou strukturu.
Existuji tři funkce řeči:
1. označovací či zobrazovací (označování či zobrazování jevů a věcí, vlastnosti vztahů apod.)
2. výrazová (vyjadřuje vnitřní stavy, pocity jedince)
3. vybízecí (působí na druhého člověka jako výzva k něčemu, jako apel)