Stupně mentální retardace:
nad 140 genius
nad 130 vysoce inteligentní
120-129 zjevně nadprůměrné
110-119 lehce nadprůměrné
95-109 průměr
86-94 lehce podprůměrné
70-85 těžce podprůměrné (nazývána též slaboduchost)
50-69 lehká MR = debilita (věk 10-11 let)
35-49 středně těžká MR = imbecilita (věk 5-6 letého)
20-34 těžká MR = idiocie (věk 2 letého)
19 a níž hluboká MR = idiocie
Poruchy schopností
Mentální retardace je typ poruchy, který postihuje stránku tělesnou, duševní i společenskou a neumožňuje jedinci podstoupit výchovně vzdělávací proces s normálními jedinci. Jedná se o snížené rozumové schopnosti.
Mentální retardace vzniká:
* nedostatečným vývojem mozku
* po určité době normálního vývoje (nádor, úraz)
Poškození může nastat v době:
* prenatální
* perinatální
* postnatální
Je definována jako nedosažení odpovídajícího stupně mentálního vývoje vzhledem k věku, jde o stav trvalý.
Demence = získané chorobné oslabení rozumových schopností, zhloupnutí, jed o snížení už vyvinuté inteligence, duševních schopností, v jejím důsledku dochází k rozpadu schopností rozumových, soustředění, pracovního výkonu i sebeovládání. Za demenci je označován úpadek inteligence nejdříve po 2. roce života.
Rozlišuje se např.:demence amnestická – ztráta paměti, apercepční – ztráta schoponosti odlišit nahodilé od zákonitého, strukturální ztráta logické stavby myšlení, presenilní – úbytek zábran s asociálními projevy, senilní – stařecká, praecox – duševní ochabnutí, juvenilní – v mladém věku, traumatická – po úraze apod.
Žádné komentáře:
Okomentovat