Používání jazyka má 2 aspekty:
* produkci (převedení myšlenek do vět, vyjádřených zvukem)
* porozumění (slyšení zvuků, kterým připojujeme význam slov, spojujeme a vytváříme tvrzení)
Nutno při řečovém projevu dbát na:
* intonaci řeči
* skladbu projevu
* přednes
* nonverbální komunikaci (pohled, úsměv, mimiku, gestikulaci)
* styl oblečení
* využití prostoru (chůze, stoj)
* motivace pro poslech atd.
Psycholingvistika
Zabývá se studiem řečí, je náplní oborů. Uplatňuje se v něm poznatky z lingvistiky, sociální psychologie komunikace, vývojové psychologie, kulturní antropologie, teorie informace a dalších vědních oborů.
K výraznému přelomu ve vývoji této vědy došlo poté, co lingvista N Chomsky (1959) vystoupil z kritikou pojetí “verbálního chování” a zdůraznil, že dítě si neosvojuje jazyk tak, že by si učilo všem možným výrazům skládajícím věty, kterých je nekonečné množství, ale učí se systém pravidel a na tomto základě pak tvoří své jazykové výpovědi. toto je vyjádřeno v pojmu transformační gramatika, který je klíčovým pro pochopení osvojení a užívání jazyka.
Člověk se neučí jednotlivým formám vět, ale pravidlům,. jak tyto formy tvoří. Slovní složení vět (syntax) je určován pravidly “ generativní gramatiky”, ale psycholingvistika bere zřetel k celkové sociální situaci řečové komunikace. Sématika zkoumá vztah mezi řečí a významem.
Je to systém pravidel generativní gramatiky, kdy z jakési základní věty jsou stupňovitě rozvíjeny její další složky. Např. Dan miluje… Dan něžně miluje krásnou Evu.
Tvorba vět je funkcí “řečové kompetence” a vychází z hloubkových a povrchových struktur./ schéma podle I. Kurczové 1976/
Žádné komentáře:
Okomentovat