Výraz a emoce

Výraz a emoce
Rozumí se jím projevy emocí v mimice a pantomimice, tj. ve změně výrazu obličeje a v držení těla. Ch. Darwin (1872, česky 1964) soudil, že výraz emocí je pozůstatkem původně biologicky
účelných reakcí, a vypracoval principy výrazu emocí: výraz byl původně účelnou reakcí např. cenění zubů ve vzteku bylo původně přípravou ke kousnutí. Některé výrazy jsou jen doprovodným jevy nervového vzrušení např. chvění a nebyly biologicky účelné. J.C.Coleman (1924,1949) shrnul že, mezi oběma pohlavími nejsou zásadní rozdíly ve výrazu emocí a ve schopnosti interpretace výrazu, ačkoliv ženy mírně převyšují muže ve schopnosti rozpoznat z výrazu tváře druhé osoby emoci, kterou prožívá. Obecně platí, že výraz pozitivních emocí je snáze identifikovatelný než výraz emocí nepříjemných. Horní polovina obličeje je více informativní pro rozpoznání úžasu a hněvu, zatímco dolní část je informativní pro rozpoznání smutku a radosti. Nejvhodnější partie pro rozpoznání emocí jsou kolem úst. Každý jedinec má individuální habituální výraz emoce a pro každou jednotlivou emoci je charakteristická činnost určitých skupin obličejového svalstva.
a) synonymum pro slovo či pojem
b) projev, z něhož lze usuzovat psychologické vlastnosti nebo procesy či stav organismu dělí se na vlastnosti relativně statické (habituální): postava, obličej, chůze, pohyby až dynamické: gesta, mimika, pohyby provázející činnost dále na bezprostřední: fyziognomie, řeč gesta, pohyby, umělecké a jiné výtvory psychologickým významem se zabývali již Ch. Darwin, W.Wundt, ale i C.G.Jung, aj.