10. Pozornost a vědomí, jejich vymezení v psychologii. Vlastnosti pozornosti. Úmyslná a neúmyslná pozornost. Stupně vědomí. Transpersonální psychologie. Kvantitativní a kvalitativní poruchy
vědomí pozornosti. Poruchy vědomí a pozornosti.
Pozornost
je stav soustředění se na vnitřní i vnější podněty, které směřuje k co nejpřesnějšímu vědomému vnímání. Je to jakési vyostřené vědomí. Rozlišujeme pozornost:
- bezděčnou - souvisí s působením silných podnětů
- záměrnou - souvisí s vůlí a je spojena s vědomím úsilím
Vlastnosti pozornosti:
* intenzita
* stálost
* rozsah
* přenášení
Vztah pozornosti a vědomí
Pozornost znamená nejen zaměření na vnímání, ale také určitý stav vědomí (stupeň jasnosti s zřetelnosti). Tento stupeň je podmíněn objektivně např. vzdáleností objektu, tvarem, barvou od pozadí. Zřetelně si můžeme uvědomovat méně podnětů, jasně více. Pozornost je ve vztahu ke zřetelnosti a jasnosti obsahů vědomí omezena, např. napínáme pozornost a nejsme schopni identifikovat objekt (člověk, voják apod.).
S pozorností dále souvisí úžina vědomí, tedy rozsah toho, co je uvědomováno. Rozsah pozornosti zde souvisí s fyziolog. stavem mozku (bdělost, ospalost) a intenzitou pozornosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat