Patří k nejčastěji používaným vyuč. metodám.
Monologické metody – základem je učitelův slovní projev:
Metoda výkladu – podstatou je slovní projev učitele, nejčastější forma je vysvětlování, ale také vyprávění, popis,... Výklad by měl probíhat podle připravené osnovy, přiměřená délka, dostatečné názorný.
Vysvětlování – výklad jevů, nových pojmů, souvislostí a vztahů na konkrétních případech a ve spolupráci žáků. Učitel se snaží žáky zapojit otázkami apod.,je částečně realizována zpětná vazba. Umění dobře vysvětlovat spočívá – vysv. musí být srozumitelné (navazuje na dosavadní znalosti, vychází z konkrétních př., spojeno s kladením otázek, názorný materiál), učební látka musí být prezentována tak, aby byla snadno zapamatovatelná (důraz na hl. myšlenky, zjednodušení, prezentovat jako systém).
Vyprávění: touto formou seznamuje učitel žáky s průběhem určitého konkrétního děje, nemá tak logickou stavbu a návaznost, vyp. by mělo být dynamické, barvité, bohaté na představy a citově působivé. Účinnost lze zvýšit ilustrací, ukázkou, ...
Popis – systematické rozebírání základní, podstatné a charakteristické rysy či znaky předmětu, jevu,... Základem je výběr typických znaků předmětu a jejich seřazení do určitého pořadí, který potom tvoří osnovu výkladu.
Přednáška – souvislý, logicky utříděný výklad vědeckých pojmůa zákonitostí, náročný na abstraktní myšlení posluchačů, proto je používaná na VŠ. Forma monologického projevu, v krátké době hodně informací. Všechny formy výkladu se prolínají, doplňují, často je nelze oddělit, jsou propojeny. Učitelův výklad je zpravidla bodově zachycen prostřednictvím osnovy na tabuli, který je pak oporou při opakování.
Metody dialogické – metody otázek a odpovědí:
Rozhovor – střídání učitelových otázek a odpovědí žáků, využívá se v každé fázi hodiny, základním stavebním kamenem je otázka, hlavní předností je neustálá zpětná vazba.
Motivační rozhovor – zařazuje se např před prezentací nového učiva v úvodu hodiny, prostřednictvím otázek uč. usiluje o aktualizaci zkušeností žáků vztahující se k novému učivu. Je pro žáky přitažlivý když jsou zážitky zajímavé a jsou schopni na otázky odpovídat.
Rozhovor vyvozovací (Sokratovský) – učitel vede žáka vhodně volenými otázkami k přemýšlení a vyvozování nových vědomostí, je zaměřen na myšlenkovou činnost žáka a podporuje především schopnost logického úsudku.
Rozhovor objevný (heuristický) – opírá se i o badatelskou aktivitu žáka, je vede otázkami k pozorování, experimentování s předměty (osvědčují se otázky:co je to, jak se to jmenuje, kolik to má částí, který prvek je nejdůležitější a proč, jak vznikl, jakou má funkci, prohlédni a srovnej, prostuduj, změř a porovnej, co je větší, ...).
Rozhovor opakovací (fixní) – slouží k opak a upevnění učiva, ale i k prohloubení a systematizaci, otázky jsou směřovány na podstatu učiva, ale i na souvislostech,
Rozhovor diagnostický (examinační) – při kontrole a prověřování dosažených znalostí, při ústním zkoušení,..zjišťujeme úroveň žák. vědomostí.
Dialog – učitel vystupuje v dialogu do popředí spolupráce partnerů a otázky si kladou vzájemně oba. Diskuse – všichni kladou otázky a odpovídají na ně, u nás se moc neuplatňují. Požívá se tehdy, když se chceme seznámit s názory žáků na určitý problém nebo poznat zkušenosti žáků z určité oblasti. Brainstorming.
Beseda – zřídka používaná, hovor se žáky a odpovídá na jejich otázky
Metody práce s textem – práce s učebnicí nebo s vlastním textem:
Čtení s výkladem – předčítání textu a rozebírání a objasňování jej, seznámení s novými termíny, učit se rozumět textu, dělat výpisky,...
Samostatná práce s textem, tvorba textu – typická pro domácí přípravu žáka,
Čtením a psaním ke kritickému myšlení – naučit žáka pracovat s textem, Práce s programovaným textem – látka rozdělena do kroků, každý krok obsahuje několik nových info a pak následuje otázka, úkol. Je vhodné pro samostatné studium
Žádné komentáře:
Okomentovat