Nejvýznamnější instituce:
1. DEALER (market maker)
- obchody s jinými dealery – je nutná smlouva; kreditní riziko („vypořádání 2 dny po uskutečnění – platba přichází později – hrozba neplnění a neuzavření naší pozice) – velkoobchodní trh je velmi disciplinovaný; banky mají limity obchodů s určitými dealery. Postup: přes počítač, trvá jen několik sekund; info – chci zobchodovat 20 mil. USD; protistrana: kótace kurzu NÁKUP, PRODEJ; info – příjímám, kupuji USD (prodávám USD); nepřijímám – konec. Dealer obchoduje svým jménem na svůj účet a riziko (jménem instituce – např. banky).
2. BROKER
- většinou fin. instituce
- neobchoduje jako dealer
- funguje jako zprostředkovatel na deviz. trhu (přijímá příkazy od klientů – koupit, prodat – za urč. provizi tuto transakci vyřídí). Nekótují kurzy
- obchodují svým jménem na cizí účet, cizí riziko.
Může instituce postihnout neúspěšné obchody svého dealera? Instituce mají limity pro otevřené devizové pozice pro své dealery. Buď do konce dne uzavřít, nebo nechat do určité výše otevřenou. Pokud neporuší podmínky, nemůže na se na něm instituce hojit. (asi ho časem propustí). Propuštění, náhrada ztráty, zabavení majetku... – pokud poruší povinnosti.
„voice“ brokers – do 90. let 20. století (krabičky – hlášení na dealingové oddělení)
„elektronický“ broker – systémy EBS, Reuters – není to živý člověk, ale el. systém, který sbírá nabídky a požadavky, zveřejňuje je. Pokud jsou dvě opačné shodné nabídky, spáruje je a vypořádá. (25% podíl na trhu)
Spotové operace (40% podíl).
El. systémy fungují rychleji – větší obrat – než živý broker.
Důvody operací přes brokera:
- jestliže uskutečníme obchod přes brokera, druhá strana neví, s kým obchoduje. (utajení totožnosti)
- obchody s určitou exotickou měnou (když nemáme dokonalé informace, spolehneme se na zprostředkovatele – brokera).
- brokery využívají i centrální banky – aby zakryly identitu – kdyby dev. trh zjistil, že zvrat ve vývoji způsobila intervence centr. banky, byl by schopen centrální banku přetlačit.
Žádné komentáře:
Okomentovat