• věřitel má vymahatelnou pohledávku a dlužník se snaží zbavit majetku, aby neměl možnost dluh zaplatit. Odporovat mohu bez zřetele na to, zda dlužník ten majetek má nebo již ne.
• odporovat lze proti právním úkonům dlužníka učiněných v posledních 3 letech a tercius o tom věděl (mala fides). Poté, co se dlužník zbaví majetku, mohu odpor vznášet vůči terciovi => žaluji toho, kdo věc má. Kdo dokazuje mala fides? -> věřitel prokazuje mala fides u osob cizích; je-li terciem osoba blízká musí sama prokázat, že nevěděla (vyvrací domněnku, že věděla).
Výsledkem je neúčinný právní úkon vůči věřiteli. Vůči každé jiné osobě je právní úkon účinný. Věřitel má právo na náhradu od toho, kdo měl z úkonu prospěch (§ 42a odst. 4 OZ). Je to tedy tzv. relativní neúčinnost -> neúčinný je úkon pouze vůči věřiteli.
16. Jednostranné odstoupení od smlouvy jako následek vadného právního úkonu
Jde o jednostranný adresný právní úkon. Provádí ho ten, kdo chce zmařit účinky právního úkonu. Vzniká v důsledku vadnosti jako jedna ze sankcí. Může ji použít ten, kdo je vadou dotčen.
Případy, které zákon sankcionuje odstoupením jsou uvedeny v § 49 – smlouva uzavřená v tísni za nápadně nevýhodných podmínek.
Žádné komentáře:
Okomentovat