Jestliže je nárok uspokojován prostřednictvím pošty nebo peněžního stavu, je nárok uspokojen okamžikem doručení. Pokud nárok není uspokojen řádně a včas, dostává se povinný subjekt do prodlení. Nepříznivými následky prodlení je povinnost zaplatit úroky z prodlení a zhoršené postavení subjektu (vyšší odpovědnost). Do prodlení se může dostat i subjekt oprávněný.
Uplynutím doby (§ 258 ZP) dochází k zániku práv a povinností z pracovněprávních vztahů jedině tehdy, byla-li předem jejich existence časově omezena.
Dohoda o sporných nárocích se nazývá rovněž novace privativní. Podstatou je dohoda účastníků o nárocích mezi nimi sporných. Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je ne-platná (§ 259 ZP). Původní nárok zaniká a současně vzniká nárok nový, směřující k plnění nově dohodnutému.
Smrtí zaměstnance zaniká i samotný pracovněprávní vztah, avšak některá práva a povinnosti jeho smrtí nezanikají a existují relativně nezávisle na zaniklém pracovněprávním vztahu. Zá-koník práce v souvislostí se smrtí zaměstnance řeší pouze otázku zániku peněžitých nároků, otázka věcných nároků řešena není. Pokud měly věcné nároky osobní charakter, pravděpo-dobně zanikají; pokud nezaniknou, stávají se součástí dědictví. Peněžité nároky zaměstnance smrtí zásadně nezanikají (§ 260 odst. 2 ZP). Zaniká však nárok, který má výlučně osobně právní povahu a to nárok na náhradu za bolest a ztížení společenského postavení. Ostatní pe-něžité nároky můžeme rozdělit do dvou skupin, a to: nároky mzdové a ostatní peněžité náro-ky.
Žádné komentáře:
Okomentovat