Dohoda je svázána s existencí základního pracovněprávního vztahu, proto zaniká dnem skončení pracovního poměru. Za trvání pracovního poměru může zaniknout odstoupením od smlouvy. Důvody odstoupení jsou upraveny v § 177 odst. 1 ZP. Při odstoupení nastávají právní účinky dnem odstoupení (nikoliv do minulosti jako u obecné úpravy odstoupení od smlouvy). Rozsah náhrady škody je zde dán rozsahem škody skutečné, zaměstnanec zásadně odpovídá za celou škodu. Při společné odpovědnosti se provádí mezi společně odpovědnými zaměstnanci rozvrh náhrady škody podle poměru jejich průměrných výdělků. Podíl náhrady nesmí u zaměstnanců mimo vedoucích zaměstnanců a jejich zástupce překročit výši jejich průměrného měsíčního výdělku. Odpovědnost za schodek je spojena s presumpcí zavinění, zaměstnanec má možnost exculpace. Důkazní povinnost je rozdělena mezi zaměstnavatele (prokazuje existenci dohody a dále vyčísluje škodu ve formě schodu pomocí inventarizace) a zaměstnance (prokazuje, že manko zčásti nebo zcela nezavinil).
Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů patří rovněž mezi zvláštní odpovědnosti. I zde je použita presumpce viny s možností vyvinění se zaměstnance. Zaměstnanec odpovídá za předměty, které mu zaměstnavatel svěřil na základě písemného potvrzení. Předmětem mohou být jen předměty individuálně určené, které má zaměstnanec ve své osobní péči. Důkazní povinnost je opět dělená. Poškozený zaměstnavatel je povinen prokázat, že zaměstnanec převzal předmět na základě písemného potvrzení a že vznikla škoda ve formě ztráty tohoto předmětu. Zaměstnanec se může exculpovat, prokáže-li, že ztráta vznikla bez jeho zavinění.
Žádné komentáře:
Okomentovat