Pro vznik smlouvy se vyžaduje především dostatečné určení předmětu (může jít i o peníze) a projev vůle dárce jej darovat a obdarovaného jej přijmout. Forma smlouvy závisí na předmětu darování - jde-li o nemovitost, musí být písemná a sepsaná na jedné listině (§ 46). Také podstoupení pohledávky musí být písemné.
Jde-li o movitou věc, může být uzavřena smlouva reálné povahy (okamžité předání věci) či konsensuální povahy => vzniká závazek odevzdat předmět po uzavření smlouvy - pak zákon vyžaduje písemnou formu (§ 628 odst. 2). Neplatné je tzv. darování pro případ smrti.
Práva a povinnosti stran. Povinností dárce je předat dar a převést vlastnické právo (dochází k němu stejně jako u kupní smlouvy). Obdarovaný má povinnost dar převzít.
Dárce se může domáhat vrácení daru (§ 630), jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Na obdarovaného se pak použijí ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 451 odst. 2).
Odpovědnost stran. Jestliže dárce nesplní svůj závazek z darovací smlouvy, nastává u něho prodlení dlužníka. V praxi k tomu může dojít pouze u konsensuálních smluv. Pak může také dojít k prodlení věřitele (obdarovaného), když řádně nabídnutý předmět nepřevezme. Obdarovanému nevznikají nároky z vad věcí (faktických ani právních). Dárce je pouze povinen upozornit obdarovaného na vady daru, o kterých ví => když toto nesplní, může mu vzniknout odpovědnost za škodu způsobenou obdarovanému těmito vadami. Má-li věc vady, na které dárce neupozornil, je obdarovaný oprávněn věc vrátit.
Žádné komentáře:
Okomentovat