10. Pr. úkony jednostranné, dvou a vícestranné, adresované, neadresované, inter viros, morfia causa, úplatné, bezúplatné a smíšené, synallagmatické a asynallamagmatické, kauzální a abstraktní z hlediska existence kauzy, vyjádření kauzy a dokazování kauzy, formální a neformální, typické a (nominátní) a atypické (inominátní)
Právní úkony se třídí podle různých kritérií – ta se týkají subjektů právních úkonů, jejich obsahu, formy atd.
1) právní úkony jednostranné (např.: závěť) – vznikne jakmile byl platně vykonán příslušný projev vůle.
2) právní úkony dvoustranné (naprostá většina smluv) – při dvoustranném úkonu se jeho účastníci zavazují navzájem. Tyto právní úkony se dále dělí na synallagmatické pr. úkony – u nichž se ve smysli § 560 může domáhat plnění jen ten, kdo již sám dluh splnil, nebo je ochoten a schopen jej splnit, tj. u nichž je plnění navzájem podmíněné. Asynallagmatickými právními úkony jsou – této vzájemné závaznosti není
3) právní úkony vícestranné (např.: smlouva o sdružení podle § 829 n.) – právní úkony projevy vůle více stran k dosažení společného výsledku.
Žádné komentáře:
Okomentovat