a) výjimečný zákona sám, b) na základě zákona - konstitutivní rozhodnutí státního orgánu (konstitutivní akty aplikace práva), chování subjektů práva, skutečnosti nezávislé na chování subjektů práva.
Právní skutečnosti se dělí na 2 velké skupiny: 1) právní skutečnosti závislé na lidské vůli – těmi jsou: a) právně relevantní úkony – jsou nejčastějšími a nepraktičtějšími právními skutečnostmi občanského práva, a tedy zároveň právními skutečnostmi pro občanské právo typickými
b) vytvoření věci a vytvoření díla – hmotného (oprava či úprava věcí), nehmotného (duchovní)
c) pravotvorné – konstitutivní rozhodnutí soudu, popř. jiných orgánů oprávněných rozhodovat o občanskoprávních věcech (např.: přikázání pohledávky soudem)
2) právní skutečnosti na lidské vůle nezávislé – právně relevantní události.
Právními skutečnostmi jsou i protiprávní stavy.
8. Členění úkonů
Úkony jsou právní skutečnosti, které spočívají v určitém lidském chování, a to v chování vědomém a nevědomém. Úkony se třídí na: úkony právní a protiprávní, ty mohou být uskutečněny činností subjektu, tj. jeho konáním (úkony omisivní) nebo nečinností subjektu, tj. nekonáním něčeho (úkony omisivní)
Žádné komentáře:
Okomentovat