Při aplikaci práva je třeba vždy nejprve zjisti skutkový stav případu, zjistit občanskoprávní normu, která na daný případ, dopadá a objasnit její smysl. To se děje výkladem (interpretací) občanskoprávní normy – cílem interpretace je jednak vyložit slovní znění občanskoprávní normy, jednak zjisti obsah občanskoprávní normy vyjadřující vůli zákonodárce. Při výkladu občanskoprávní normy je třeba z¨vzít v úvahu nejen vlastní text normy, ale společenskou situaci, v níž norma byla vydána a v níž působí, její účel a poslání právě tak jako její vztah k jiným právním normám. Při výkladu občanskoprávních norem se uplatňují klasické výkladové metody, a to metody: logická, gramatická, systematická, historická. Analogie je jednak způsobem aplikace občanskoprávní normy a jednak jednou z interpretačních metod.
Interpretaci rozeznáváme podle subjektů, které podávají výklad:
1) výklad autentický – je prováděn orgánem veřejné moci a který vydal právní normu, jež je předmětem výkladu, je výklad obecně závazný. Autentický výklad není činností interpretační, ale legislativní. V současné době autentický, tj. všeobecně závazný výklad neexistuje.
Žádné komentáře:
Okomentovat