– kauzou se rozumí bezprostřední hospodářský cíl (účel), např.: právním důvodem koupit věc za peníze je kupní smlouva, zatímco kauzou tohoto závazku je směna zboží za peníze. Kauzálnost a abstraktnost občanskoprávních vztahů se posuzuje z různých hledisek. Z hlediska existence kauzy – je naprostá většina právních úkonů kauzální. Z hlediska vyjádření kauzy – je právním úkonem kauzálním takový právní úkon, z něhož je kauza patrná.
12) právní úkon abstraktní – je občanskoprávní vztah, který vznikne z abstraktního právního úkonu, v němž kauza výslovně vyjádřena není a ani z něho nevyplývá. Některé právní úkony jsou však obligatorně kauzální (uznání dluhu podle § 110 odst. 1 a § 558) nebo obligatorně abstraktní (závazky z cenných papírů)
13) právní úkony formální a neformální – podle toho zda zákon předpisuje pro vznik platného úkonu nějakou formu (např.: formu písemnou, formu úředního zápisu, nebo vyplývá taková forma z dohody účastníků (neformální).
14) právní úkony výslovně upravené – pojmenované- nominální, resp. typické – kupní smlouva, smlouva o dílo, smlouva nájemní atd.
15) právní úkony výslovně neupravené – nepojmenované – inominátní, resp. atypické – aby bylo možné uzavírat i smlouvy v zákoně výslovně neuvedené a zákon je nepojmenovává, připouští § 51, aby účastníci uzavřeli i takovou smlouvu, která není výslovně upravena.
Žádné komentáře:
Okomentovat