Jde-li o věc individuálně určenou, musí smlouva obsahovat údaje, které ji dostatečně odliší od jiných věcí stejného druhu. Věc jednotlivě určená musí v době uzavření smlouvy existovat, jinak je smlouva neplatná pro počáteční nemožnost plnění (§ 37 odst. 2 OZ). Jednotlivá věc je většinou nezastupitelná (ve smlouvě může být dohodnuta zastupitelná povaha). Při zániku věci jednotlivě určené po uzavření smlouvy nastává dodatečná nemožnost plnění a závazek zaniká. Může jít také o věc hromadnou, která je souborem samostatných věcí tvořících určitý celek - např. knihovna, podnik.
Na druhé straně může jít o věc určenou druhově (určen počet kusů, hmotnost, množství,…). Její jakost nemusí být ve smlouvě uvedena, stanoví ji zákon (§ 496). Věc určená podle druhu má zastupitelnou povahu -> závazek trvá i po zániku věci, kterou měl prodávající připravenu, musí obstarat novou věc stejného druhu. Věc nemusí ani existovat v době uzavření smlouvy. Musíme však odlišit koupi věci budoucí od koupě naděje:
• koupě věci budoucí -> riziko nese prodávající (je odpovědný za nesplnění závazku, jestliže věc kupujícímu neodevzdá); sem patří tzv. kupní smlouvy na nádobí
• koupě naděje -> riziko nese kupující
Žádné komentáře:
Okomentovat